Mame za sebou zatim nejlepsi kempovacku!
V patek vecer jsme nacpali do dvou aut vsechno co se dalo a plne nalozeni jsme vyjeli smer vychod. Po peti hodinach cesty a dvou pauzach na tankovani a curani jsme dorazili na velmi strasidelne odpocivadlo, kde vudci smecky rozhodli postavit stany a preckat noc. Stavet pujceny stan ve tme je velka sranda, ale povedlo se. Pak uz se jenom z auta vytahl gril a neco na osvezeni a krasny vikend mohl zacit.
Ranni probuzeni do sobotniho prosluneneho dne bylo velmi prijemne. Pro nektere ucastniky zajezdu to bylo dokonce prvni probuzeni mimo Vancouver od jejich priletu . Kdyz jsme opet vsechno pekne zabalili, vydalili jsme se smer Skaha lake, u ktereho jsme nasli mensi utulny kemp, kde jsme postavili stany podruhe. Jakmile jsme se utaborili, naskakali jsme zase do aut a vyrazili na vylet do asi hodinu vzdaleneho mesta Ossoyos. Bylo vedro, pekelny vedro, ale dalo se to snyst, protze ve Vancouveru je porad kosa, takze clovek z teplyho pocasi jeste neni tak otravenej jako v Cechach. Cestou do Ossoyos jsme potkali asi milion vinic a ovocnych sadu. Chvilku jsem si pripadala jako na jizni Morave . Ve meste jsme se potaceli jenom chvilku, mrkli jsme se na mistni trh, nakoupili pohledy, udelali par fotek a frceli jsme zpet. Cestou jsme se zastavili v jednom vinarstvi na ochutnavku mistniho vina. Taky jsme nakoupili spoustu ovoce, kazdy si koupil na co mel zrovna chut. Ja jsem otestovala maliny a merunky. Vyborny byly! Kolem treti hodiny uz jsme pak byli vsichni prestrojeni do plavek, dukladne natreni kremem a utikali jsme se KONECNE vykoupat . Voda byla studena, ale co vic si prat. Na plazi jsme nafoukli kruhy, ktere poslouzili jako idealni vodni kresla. S Honzou jsme pak vyzkouseli na pul hodiny vodni skutr. Super zazitek. Poseste jsme se vydali zpatky do kempu a zacala obri preziraci a pici party . Nekteri skoncili v jednu, nekteri skoncili ve tri, ale vsichni si to vyborne uzili.
skaha lake
Nedelni rano nekteri nemohli dospat, protoze skupinka nadsencu mela vyrazit na predem objednany wakeboarding na Skaha Lake. V devet se odrazili s motorovym clunem od brehu a pak jsem je az na jednu pauzu zpusobenou vymenou fotografa nevidela do dvanacti hodin. Ja jsem si jako sport pro nedelni den zvolila lezeni na prazdne plazi. Nejlepsi disciplina co znam . Protoze v jednu jsme meli opustit stan, tak seslo po wakeboardingu rovnou balit. chlem obed v rychlem obcerstveni a pak zase hura na plaz, tentokrat na Okanagan Lake. Obe jezera, ve kterych jsme se koupali, spojuje dlouhy kanal, po kterem se da prejet na nafukovacich lehatkach za mensi poplatek. Tuhle atrakci jsme nezkusili, mozna az poridime obri kruhovy lehatko s barem uvnitr . Po pate hodine jsme veci sbalili do auta definitivne a vydali se na cestu zpatky do Vancouveru. Nikomu se nechtelo, ale prace vola… Vsichni jsme si vylet uzili a snad se jeste nekam stihneme podivat.
Ano, uz je to tak. Nejenom v Cechach je vedro jak v pekle. Konecne i my ve Vancouveru si muzeme uzit teploty nad dvacet sutpnu .
Po celem tydnu v praci uz jsme se vsichni tesili, jak se pekne rozvalime na plazi a budeme si uzivat leta. Na plaz jsme vyrazili kolem jedne hodiny, coz nebyl uplne nejchytrejsi tah. Za prve proto, ze parkoviste byla nacpana k prasknuti. Za druhe proto, ze po pisku mohl bez bot chodit jenom nekdo s azbestovymi chodidly. Pisek palil, hodne… Najit misto na plazi nebyl problem, takze jakmile jsme rozhodili deky, vrhly jsme se do oceanu. Protoze zrovna nastal priliv, tak voda nebyla uplne nejcistejsi. Ale i tak, prvni koupani v oceanu je prvni koupani v oceanu . Zbytek odpoledne pak probihal uz jenom pod palicim sluncem na dece. Sporadali jsme krevety od Klary a Michala, zahrali jsme si Bang, popijeli pivecko, kluci zvladli i beach volejbal a na konec jsme byli svedky zachranne akce jako vystrizene z nejakeho akcniho filmu. A co se stalo? Nejdriv jeden muz s megafonem poprosil asi sto lidi o vyklizeni kusu plaze, potom se na parkovisti objevili hasici a sanitka a na zaver priplulo obri vznasedlo, ktere dosedlo na vyklizenou plaz. Zachranari vytahli ze vznasedla nekoho na nositkach a za pet minut opet odpluli. Mezitim se jeste na nebi prehnala helikoptera, ktera udelala za zachranou akci peknou tecku. A hura domu, namazat spalena tela a spat!
Mame pred sebou posledni ctyri mesice a uz by bylo na case zacit s vylety a trosku poznat okoli Vancouveru.
Horseshoe Bay je mala vesnicka na severnim pobrezi Vancouveru. Znama je predevsim diky pristavu, ze ktereho odjizdeji trajekty na Victoria Island.
Z Horseshoe Bay jsme dosli do nedalekeho Whycliff Parku, kde jsme meli v umyslu najit kesku schovanou na malem ostruvku. Ostruvek bohuzel nebyl tak malinky, takze jsme nakonec nic nenasli. Nicmene jsme si udelali pekny piknik na cipu ostruvku a pri svace jsme pozorovali nejruznejsi lode, jachty, kajaky a jine plovouci dopravni porstredky, kterych se tam plavilo opravdu hodne. Cestou zpatky jsme vybirali nejzajimavejsi a nejhezci vilu, kterou si bud jednou koupime nebo postavime .
Kanada slavila 143. narozeniny a my jsme byli u toho . Canada day je kanadsky statni svatek, ktery se slavi od roku 1867, kdy byl podepsan Constitution Act (neboli kanadska Ustava). Constitution Act sjednotil Province of Canada (ta byla pozdeji rozdelena na Ontario a Quebec) a dve britske kolonie (Nova Scotia a New Brunswick) v jedno uzemi. Kanada se tak stala samostatnym kralovstvim, i kdyz byla a stale je pod formalnim „dohledem“ britske kralovny.
Oslavy probihaly ve velkem stylu od ruznych prehlidek a vystoupeni az po zaverecny ohnostroj. Nejvetsi radost z Canada day meli pravdepodobne prodavaci vlajek, odznacku a naramku s kanadskou symbolikou .
Vzhledem k tomu, ze jsem byla nemocna, tak jsem vetsinu Canada day stravila v posteli a role fotografa se ujal Honza. Schodou okolnosti se 1.cervence konala ve Vancouveru manifestace za legalizaci marihuany a zkuste uhodnout,kdo se ji take ucastnil. Ano, spravne, Honza byl u toho a tak si v galerii muzete prohlednout fotky z akce, ktere byste se asi normalne neucastnili . Na zaver dne jsme si pak udelali mini piknik na strese Hot Tomali, odkud jsme pozorovali naaadherny patnactiminutovy ohnostroj…
Pondelni kocovina po zlatem hokejovem finale se sla vychodit. Meli jsme volno, slunicko svitilo, tak jsme se vydali na Granville Island. Nejdriv v parku probehly hratky se samospousti v betonove stovce. Potom jsme se presunuli pod most, kde jsme fotili tri obri graffiti. Krasa. Mimochodem at koukam jak koukam, nikde jsem zatim nevidela na domech zadny cmaranice od sprejeru… Cestou kolem pristavu jsme se dobre nabastili (at zije lososovy burger!) a frceli jsme domu. Pekne stravene pondeli to bylo
Grafitti granvile island 1
Grafitti granvile island 2
Vsechno zacalo v sobotu v pet rano… Nasi vyrazili na Svedsko a po dalsim nervy drasajicim duelu jsme postoupili do FINALE! Nasi kluci nas timto postupem uchranili od dasliho ranniho vstavani, diky!
Na nedeli jedenactou jsme svolali vsechny priznivce ceskeho hokeje do hospudky, kde toci zlato – PLZEN. Seslo se nas pres tucet podle ohlasu cinskych hostu restaurace (kteri si vyrazili na nedelni obed ) jsme podporovali dostatecne a na vysledku to bylo znat!
Vsechno vyslo na jednicku a mohli jsme cele nedelni odpoledne slavit a snazili jsme se, aby nas bylo videt i slyset ! Jeste, ze jsme nemuseli v pondeli do prace
Par fotek z oslav a sportovne ladene afterparty:
Vazeni, po trech mesicich tu mame dalsi update!
Leto prislo do Vancouveru a proto jsme vyrazili s plnym autem smer sever najit krasnou plaz vhodnou ke kempovani. Po hodine cesty jsme zakotvili na Admerson’s beach.
Pocasi nam vyslo krasne, jidla, piti a dobre nalady bylo moc V noci jsme byli vsichni ohromeni jasnou nocni oblohou (nekteri se snazili pocitat hvezdy, nekteri poprve v zivote jasne videli Velky vuz…), nad ranem nas prekvapily vrany a kaceny, ktere cupitaly kolem stanu a vydavaly srandovni zvuky (medved se neobjevil) a pres den jsme opalovali, hrali smiseny fotbal a cestovali za vodopadem.
Na ceste domu jsme se jeste zastavili u Eagle road a cekali jsme, jestli kolem nas neproleti nejaky orel belohlavy. Zadny se ale neukazal. Treba priste
Byl to velmi pekne straveny vikend!
Tak to mame za sebou a stalo to za to
V patek jsem vyrazil na dve hodinky do prace a pak primo do Canada Hockey Place na zapas SWE – BLR ( thanks Thomas ), kde jsem si mohl vyfotit Sedinovce, Petera Forsberga, Alfredsona, Lindstroma a dalsi svedsky borce. Z beloruskyho tymu sem znal jen jednoho typka co hraje NHL, Salei, tak ty sem moc nefotil
Po prvnim zapase jsem musel opustit stadion a vyckaval sem Petu, ktera nam to tam pekne uklidila Nastesti ji z prace pustili v cas a vsechno stihla, ale byly to nervy. A to potrebovala sejit jen jedno patro…
Behem zapasu jsme spojili sve hlasivky s bandickou z Liptakova hokej si pekne uzili. Po prvni tretine to vypadalo na galakoncert, v druhy tretine nemohli nasi hosi dostat puk do branky, tak to bylo nakonec trosku dramaticke.. Ale vyhra je doma jak uz vsichni vite
A kdo se dival pozorne na televizi tak nas tam mohl i zahlednout! Diky Jankiemu mame dukaz, obrazek prilozen DIKY
Konečně jsme se dočkali a dnes ráno jsme vyrazili vítat olympijskou pochodeň do Chinatown. Chvilkama jsem si připadala jak na Olympiádě v Pekingu Za doprovodu korejských bubeníku projela kolona reklamních vozů, policejních vozů a policistů na koních. Na závěr s osmi bodyguardy přiběhla drobounká asiatka s pochodní. Na nic víc už jsme nečekali a přesunuli jsme přes ulici Main, kde místní bezdomovci chystali velké protesty, k našemu domu a podruhé jsme netrpělive vyhlíželi oheň. Olympijský konvoj přijel (přiběhl), tentokrát už bez doprovodu koní. A v nejnapínavější chvilce Honza vytáhl českou vlajku, já jsem zmáčkla spoušť a jak to dopadlo můžete vidět níž. Na závěr bychom si mohli pořát, aby nám ty Olympijské hry pěkně dopadly
Tak fotaky jsou ve vesnici povoleny tak sem nevahal
Ceskymu tymu sem pral na obede dobrou chut a prej se budou snazit prvest co nejvic medajli
Pristi vikend jim vlezu na pokoj, pac uz by tam meli byt nejaky hokejisti.. Tak uvidime
